Dnes si v našem skandinávském filmovém deníku představíme dánský film, který byl v roce 2007 nominovaný na Oskara v kategorii neanglicky mluvený film.
Film režírovala významná dánská režisérka Susanne Bier, která má za sebou nejeden významný filmový počin. Například filmy Otevřená srdce, Bratři nebo Druhá šance.
V hlavních rolích hrají přední dánští herci Mads Mikkelsen a Sidse Babett Knudsen. Tématicky by film byl býval vlastně melodramatem, kdyby to nebylo bývalo dánské drama, které jde na hlubinu, a kdyby se významná část filmu netočila v indické Bombaji, což filmu dodává velkou autenticitu, protože reálně diváka seznamuje s bídou, do které jsou tamní děti odsouzeny.
Hlavním hrdinou je dánský učitel Jacob, který se věnuje indickým dětem žijícím na okraji společnosti. Pro svůj sirotčinec naléhavě potřebuje finanční prostředky, které hledá v Dánsku. Vypravuje se do své domoviny, aby se setkal s podnikatelem, který by snad byl ochoten hradit provoz sirotčince. Podnikatel projeví o projekt zájem a co více, hlavního hrdinu pozve na svatbu své dcery. Toto pozvání mu nakonec změní od základů život a to nikoli pouze jemu.
V této recenzi se chci rozhodně vyhnout spoilerům, takže v ději samotném nebudu pokračovat. Film nabízí hutný příběh, kdy se jednotlivé skutečnosti velmi pozvolna odkrývají a diváka průběžně překvapují a o to bych rozhodně nikoho nechtěla připravit.
Příběh přináší hodně bilancování, úvah o zodpovědnosti, minulosti, před kterou nelze utéct na druhý konec světa, protože tak či tak nás dožene, stejně tak odmítnutou zodpovědnost nelze odčinit v budoucích bohulibých činech, zůstává stále jako dluh, který čeká na své splacení. Film také přináší poznání, že velmi zbohatnout nemusí být rozhodně v rozporu s mravností a pevností charakteru a naopak takový člověk může zastínit toho, který se snaží svými dobrými skutky odčinit nepříliš příkladnou minulost.