Adamova jablka

Film Adamova jablka mi otevřel bránu k dánské kinematografii. Je to nejlepší dánský film, který jsem viděla. Pozor obsahuje spoilery.

Neonacista Adam si má část svého trestu odpykat v jedné dánské vesnické farnosti, kde si své tresty ve formě veřejně prospěšných prací odpykávají také alkoholický kleptoman Gunnar a imigrant z východu Khalid, který přepadal benzínové pumpy a sympatizoval s terorismem. Na faře se také pohybuje těhotná nemladá a existenčně lehce zkrachovalá žena Sára. Všichni jsou docela magoři, ale největší magor, jak se zdá, je mladý farář Ivan, jehož náboženský fanatismus je ve skutečnosti snad duševní nemocí. Ivanův fanatismus se projevuje v náboženské euforii, kdy naprosto odmítá přijmout krutou realitu světa.

Film je plný černého humoru a absurdních situací, ale ač se to nezdá, jedná se vlastně o hluboce spirituální film plný podobenství. Ostatně film provází citáty z Knihy Jobovy a celý film je pod hladinou černé komedie a dramatu vlastně velmi propracovanou variací na biblické téma.

Adam uctívá Hitlera, jehož fotografii má nad postelí. Zlomyslně sleduje naivitu faráře Ivana. Chce ho ranit a nastavuje mu nemilosrdně zrcadlo pravdy. V hádce mu řekne, že to, co Ivan považuje za zkoušku víry je ve skutečnosti odrazem boží nenávisti vůči němu. To, že se mu narodil těžce postižený syn, to, že manželka ze zoufalství, že nemá zdravé dítě, spáchala sebevraždu, to, že jeho a jeho dceru v dětství zneužíval otec, to, že sám má nevyléčitelný nádor na mozku. Adam nakonec dosáhne toho, co chtěl. Ivan uvěří, že ho Bůh nenávidí a stáhne se do sebe a je zcela apatický a lhostejný, navíc se dozvídá, že mu zbývá jen několik posledních týdnů života.

Adam nakonec neprožívá pocit zadostiučinění, ale sleduje drama ztráty víry. Vnímá také, že kleptoman i terorista se bez Ivanovy motivace vrací ke svým starým návykům, ztrácí vůli změnit se.

Jednoho dne Adama na faře navštíví jeho kamarádi neonacisté, kteří se dostanou brzy do sporu s Khalidem. Ivan se snaží potyčku ukončit, ale je střelen do oka. Zranění se zdají neslučitelná se životem, ale nakonec zranění způsobila zneškodnění nádoru a Ivan se zázračně uzdravuje. Nikoli však na duchu.

Adam na začátku svého pobytu dostal od Ivana za úkol, aby se staral o jabloň a z plodů stromu pak upekl koláč. To, co se jevilo jako banalita, se nakonec projeví, jako náročný a nesplnitelný úkol. Většinu úrody zničily vrány, to, co z úrody zbylo, snědla Sára a Ivanův postižený syn, poslední jablko ukradl kleptoman Gunnar.

Adam chce z fary odejít, ale když mu Gunnar vrátí ukradené jablko, upeče pro Ivana koláč a přinese mu ho do nemocnice. Ivan za darem vnímá Adamovu lidskou proměnu a vrací se mu víra. Zdravá, nezdeformovaná nemístným idealismem.

Adam se stává na konci filmu Ivanovým asistentem a společně se starají o propuštěné vězně.

To, co film dělá nejsilnějším je téma proměny od naivní zbožnosti do zralé protrpěné spiritualitě  a o nezbytnosti naděje.

Ve filmu zazářil skvělý a známý dánský herec Mads Mikkelsen.