V neděli Česká televize odvysílala první díl seriálu o Boženě Němcové – Božena. Nedívala jsem se, sledovala jsem film, který jsem považovala za umělecky přínosnější.
Osobně proti Boženě Němcové vůbec nic nenamítám, jen mi přijde, že je trochu přeboženováno. Rovněž nezpochybňuji nesporný herecký talent Aňi Geislerové, ale je trochu přeaňováno.
Božena Němcová představuje idol českých feministek. Na druhou stranu v české historii najdeme tolik významných žen, na které jsme snad tak trochu pozapomněli. Přijde mi to vůči těmto výjimečným ženám nefér, a proto jsem se rozhodla založit novou kategorii „Česká žena,“ ve které budu stručně a neuměle glosovat některé zajímavé ženské osobnosti z doby nedávné i dávno minulé a které si nepochybně zaslouží podstatně více pozornosti, než je jim v současné době věnováno.
Eliška Krásnohorská
Eliška Krásnohorská mi utkvěla v paměti díky tomu, že měla tak překrásné a naprosto nezapomenutelné jméno, které ve skutečnosti bylo jejím pseudonymem. Také mi utkvěla v paměti proto, že překládala lorda George Gordona Byrona, předního představitele evropského romantismu. Byron byl překrásný chlap, a když jsem byla mladá, byla jsem do něj zamilovaná, i když byl už dávno mrtvý.
A kdo byl na základní škole pozorný a dával při hodinách pozor, si možná vzpomene na to, že autorem libret ke slavným Smetanovým operám Hubička, Tajemství nebo Čertova Stěna je právě tato žena.
Eliška Krásnohorská narozená 18. 11. 1847 vlastním jménem Alžběta Pechová byla překladatelkou, libretistkou, básnířkou, spisovatelkou a také vášnivou obhájkyní ženských práv.
Eliška byla opravdu neuvěřitelně talentovaná. Překládala z několika světových jazyků (kromě Byrona ji vděčímě za překlady Puština nebo Mieckiewicze), byla talentovaná nejen literárně, ale také hudebně. Stýkala se s ruchovci, mezi které patřila například Karolína Světlá a Vítězslav Hálek.
Své sympatie s ženským hnutím pak realizovala v hnutí Ženský výrobní spolek český, který založila Karolína Světlá. Tento vzdělávací spolek patří nejen k jednomu z prvních ženských spolků na území Rakousko-Uherska, ale k jednomu z prvních spolků vůbec.
Eliška Krásnohorská má rovněž jedno velké a významné prvenství. Zasloužila se o vznik prvního dívčího gymnázia Minervy.
Pro zajímavost, patřila také do okruhu lidí takzvaného sporu o rukopisy (Rukopis královedvorský a Rukopis zelenohorský), kde patřila mezi ty, kteří věřili v pravost rukopisů a dokonce se v tomto ohledu hádala s Tomášem Masarykem, který patřil k odpůrcům, což Krásnohorská vnímala jako absenci vlastenectví.
2025 ©