Příjmení Masaryk nenechá nikoho lhostejným. Každý přece ví, že je to příjmení prvního prezidenta. Někteří lidé k němu vzhlíží jako k demokratickému státotvůrci, někteří naopak ne, protože vznik samostatného Československa nevnímají jako naši historickou výhru.
Neméně známé je jméno presidentova syna politika Jana Masaryka, jehož smrt dodnes vyvolává otázky.
Tomáš Garrigue Masaryk ovšem se svou manželkou Charlottou zplodili pět dětí a rozhodně i jejich osudy nejsou nezajímavé.
Narodili se jim dohromady tři dívky (z nichž Eleanor zemřela krátce po narození) a dva chlapci.
Nejstarší syn Herbert (a druhorozené dítě) se stal malířem, nejmladší z dětí – dcera Olga prožila to nejbolestnější, co se ženě může přihodit, oba její synové tragicky zahynuli během druhé světové války.
My se zaměříme na nejstarší z dětí dceru Alici narozenou 3.5.1879. Tuto ženu nemohu minout, protože její přínos je pro naši zemi významný.
V minulém díle jsem vzpomínala Elišku Krásnohorskou, která založila první ženské gymnázium Minervu. Alice Masaryková patřila mezi studenty Minervy (ovšem maturovala v akademicmém gymnáziu). Po maturitě zvolila medicínu na Karlově univerzitě. Kvůli svému zhoršujícímu se zraku byla nucena medicínu ukončit a přešla na filozofickou fakultu, kde studovala sociologii, filozofii a historii. Stala se teprve čtvrtou českou ženou, která získala doktorát.
Tato žena se nikdy nevdala. Snad i proto se mohla věnovat mnoha veřejným aktivitám.
Než se začneme zabývat jejím společenským přínosem, nemůžeme nezmínit, že to byla Alice, která pečovala po smrti své matky o otcovu domácnost a zvláště při jeho dlouhodobé nemoci a umírání mu byla tou největší oporou. Po smrti své maminky se také věnovala s významným architektem Josipem Plečnikem rekonstrukci hradu.
Její jméno je ovšem navždy spojeno především se sociální prací.
Sociální práce v podstatě existovala od pradávna. Ve starověké Spartě sice zabíjeli nemocné děti, ale například v Egyptě se starali o zařazení hendikepovaných lidí do společnosti. Křesťanství samozřejmě kladlo velký důraz na milosrdnou lásku a většina světců je spjatá s neúnavnou pomocí svým bližním. Časem se péče o potřebné stala součástí sociální politiky obcí. V minulosti bývali v každé evropské zemi sirotčince, chudobince a starobince. Přesto o sociální práci v tom opravdu odborném slova smyslu, kdy jsou vypracovány přesné metodické postupy, nelze mluvit.
Sociální práce jako vědecká disciplína vzniká v 19. století jako důsledek průmyslové revoluce. V našich zemích lze hovořit o sociální práci až ve dvacátém století po první světové válce. Mezi první průkopnice sociální práce patří právě Alice Masaryková.
V roce 1919 zakládá vyšší odbornou školu, která má školit sociální pracovnice. Také podporovala vzdělávání ošetřovatelek.
Alice kladla vysoké požadaky jak na sociální pracovnice, tak na ošetřovatelky a tak se díky ní rekrutovaly opravdové odbornice a lze předpokládat, že za vysoké standardy v oblasti zdravotní i sociální péče v naší zemi vděčíme právě Alici a jejím vysoce nastaveným požadavkům.
V roce 1919 Alice zakládá také Československý červený kříž, kde se stává i jeho předsedkyní na dlouhých 20 let.
V roce 1921 založila také českou odnož YMCY a YWCY (křesťanské hnutí mládeže).
Po tragické smrti svého bratra Jana, Alice emigrovala do Chicaga, kde zemřela v roce 1966.