Historie mateřských škol sahá do první poloviny devatenáctého století a souvisí s rozvojem manufakturní výroby. Ženy se začaly zapojovat stále více do výrobního procesu a malé děti se bezprizorně potulovaly po okolí. Nezřídka to skončilo tragicky.
Hrabě Karel Chotek nezůstal lhostejný vůči tomuto stavu a požádal českého pedagoga Jana Svobodu o zřízení dětské opatrovny po vzoru německých opatroven. Jan Svoboda se tohoto úkolu ujal velmi zodpovědně, protože se jednalo o skutečně kvalitní předškolní výchovu tak, jak ji známe ze současných mateřských škol. Přesto se jednalo spíše o předchůdce mateřských škol.
V druhé polovině devatenáctého století vznikaly takzvané Kindergarten, zřizované českými Němci. Jednalo se nejen o předškolní výchovu. Zařízení bylo určeno také matkám, aby se naučily správné výchově dětí. Určitě budete souhlasit, že taková zařízení by mnoha matkám, které si nevědí rady s výchovou, prospěla. Bohužel docházelo k příliš velkému poněmčování dětí.
Jako reakce na německé Kindergarten vznikla první mateřská škola v prostorách kostela svatého Jabuka. Tato mateřská škola vznikla díky Marie Riegrové Palacké a Marie je další ženou, o které si budeme povídat v naší sérii o českých ženách.
Podle jména je zřejmé, že se jednalo o dceru historika a spisovatele Františka Palackého a manželku významného českého politika a zakladatele Národní (staročeské) strany Františka Ladislava Riegera.
Marie patřila k významným českým filantropkám. Nebyla to jen opatrovna u svatého Jakuba. Marie iniciovala vznik celé řady jeslí a mateřských škol.
Nutno zmínit, že v mateřských školách chudé děti dostávaly zdarma také jídlo a ošacení. Marie dokázala využít svých známostí k tomu, aby dokázala tyto činnosti financovat.
Nebyla to ovšem jen péče o malé děti, kterou tato žena proslula. Snažila se také získávat finance pro chudobince, ve kterých žily chudé ženy s dětmi. Dnes bychom řekli azylové domy.
Taktéž se zabývala o vzdělávání dívek a velmi se zasloužila také o sbírku na nový kostel Cyrila a Metoděje v Karlíně.
Není jistě žádným překvapením, že když tato vzácná žena zemřela, jejího velkolepého pohřbu se zúčastnila široká veřejnost a členové různých spolků. Mnoho chudých lidí na ní vzpomínalo s hlubokou vděčností.
Zanechala po sobě velký odkaz a také syna Bohuslava, který se stal významným právníkem a dceru Marii, která pokračovala v dobročinné činnosti své matky a stala se také spisovatelkou. Dost možná se k této ženě vrátíme v jednom z dalších dílů blogového seriálu Česká žena.